Cappella Mariana, Constantinople : Pilgrimage: Hudební pouť Kryštofa Haranta do Jeruzaléma

Téma prolínání různých kultur a hledání společného jazyka je v dnešním globalizovaném světě aktuálnější než kdy dřív, v různé podobě je však přítomno už po staletí. Inspirativní setkání dosti vzdálených hudebních světů vzešlo ze spolupráce souborů Cappella Mariana, zaměřeného především na renesanční polyfonii, a Constantinople, reprezentující hudební tradici islámu. Jejich společný projekt pomyslně kopíruje dobrodružnou pouť, na kterou se roku 1598 vydal šlechtic a skladatel Kryštof Harant a o které nám zanechal poutavé svědectví ve své knize „Cesta z království českého do Benátek, odtud do země svaté…”. Kompletní dochované Harantovo skladatelské dílo se tu mísí s hudbou exotických krajin osmanské říše, Sýrie, Palestiny, Sinaje či Persie, jež dokresluje atmosféru míst, jak ji mohl Harant sám zažít na svých cestách. Národnostní pestrost blízkovýchodního regionu mj. díky přítomnosti poutníků, mnichů i tuláků vytvářela velmi bohatou zvukovou mozaiku; na nahrávce tak uslyšíme zpěvy v sedmi jazycích. Harantova polyfonie se tu překrývá se zpěvy známých i anonymních mistrů blízkovýchodní hudby 16. století, mj. na texty proslulého perského básníka Háfize. Poslech hudby vzdálené kultury nám může zprostředkovat překvapivou zkušenost napovídající o jejím niterném bohatství, vzdělanosti, citovosti… S otevřenou myslí pak můžeme i v krajinách dosud neznámých objevit pro sebe pramen krásy a hluboké inspirace.

Kryštof Harant (1564–1621) – Missa quinis vocibus, Qui confidunt in Domino, Maria Kron, Dies est laetitiae. Anonym (16. stol.) – Tasbih-i Misri, Naqsh Dar Bazm-e Del, Dar Nazar Baziye Ma. Shishtari Murad (? –1688) – Chashm-e Mast, Huseyni Agir Semai. Kâsebâz-i Misri (16. stol.) – Pishref-i Misri & Sama’i. Seyyid Seyfullah (16. stol.) – Bu Ashk Bir Bahri Ummandir, Nihavend ilahi. Ali Ufki (1610–1675) – Mezmur 2 & 4. Gazi Giray Han (1554–1607) – Mâhur Peşrev, Edvar-i Musiki. Kiya Tabassian (1976) – Namaz-e Sham-e Ghariban. Paschal de l’Estocart (c. 1538 – after1587) – Psalm 4. Otce Buoha nebeského (Benešovský kancionál)

Cappella Mariana: Hana Blažíková, Barbora Kabátková – soprán, Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep, Ondrej Holub – tenor, Jaromír Nosek – bas. Vojtěch Semerád – umělecký vedoucí
Constantinople: Didem Başar – kanun, Patrick Graham – perkuse, Neva Özgen –kemençe, Kiya Tabassian – setar a zpěv, umělecký vedoucí

Tracklist:

Anonym – Prologue

1. Prologue 00:55

Anonym – Tasbih-i Misri

2. Tasbih-i Misri 06:26

Kryštof Harant – Missa quinis vocibus

3. Credo 07:20

Anonym – Naqsh Dar Bazm-e Del

4. Naqsh Dar Bazm-e Del 05:24

Kryštof Harant – Missa quinis vocibus

5. Kyrie 02:39

Kiya Tabassian – Namaz-e Sham-e Ghariban

6. Namaz-e Sham-e Ghariban 02:28

Kryštof Harant – Missa quinis vocibus

7. Gloria 03:54

Shishtari Murad – Chashm-e Mast

8. Chashm-e Mast 07:28

Kryštof Harant – Missa quinis vocibus

9. Sanctus 02:49

Kâsebâz-i Misri – Pishref-i Misri & Sama’i

10. Pishref-i Misri & Sama’i 04:04

Kryštof Harant – Qui confidunt in Domino

11. Qui confidunt in Domino 03:12

Seyyid Seyfullah – Bu Ashk Bir Bahri Ummandir

12. Bu Ashk Bir Bahri Ummandir 05:34

Kryštof Harant – Maria Kron

13. Maria Kron 02:26

Ali Ufki – Mezmur 2 & 4 - Psalm 4

14. Mezmur 2 & 4 - Psalm 4 07:13

Kryštof Harant – Missa quinis vocibus

15. Agnus Dei 02:46

Kryštof Harant – Dies est laetitiae - Mâhur Peşrev

16. Dies est laetitiae - Mâhur Peşrev 06:03

Anonym – Otce Buoha nebeského - Dar Nazar Baziye Ma,

17. Otce Buoha nebeského - Dar Nazar Baziye Ma, 03:58