Isaac Asimov, čte Martin Myšička : Druhá Nadace

Pokud Seldonův plán nezmaří Mezek, možná se o to přičiní samotná Nadace!

Mutanta obdařeného netušenými psychickými schopnostmi, který si říká Mezek, čeká na cestě k nadvládě nad celou galaxií poslední překážka – záhadná Druhá Nadace, disponující podobnými silami, jako jsou ty jeho. Nejdříve ji ovšem musí najít… a porazit. Druhé Nadace se však obávají i obyvatelé planety Terminus, sídla původní Nadace, kde žije čtrnáctiletá Arcadia Darellová, předčasně vyspělá dívka obtěžkaná hrozným tajemstvím. Nikdo totiž nechce být pouhou loutkou ve hře neznámého společenství, jehož hlavními zbraněmi jsou psychologie a matematika, i když mu jde o stejný cíl – zajistit uskutečnění velkého plánu Hariho Seldona a uspíšit zrod osvícené Druhé říše…

Poslední část původní trilogie o Nadaci, která se posléze rozrostla o další svazky.

Čte: Martin Myšička
Délka nahrávky: 9 hodin 11 minut

Isaac Asimov (1920–1992)
Jeden z nejznámějších autorů science fiction 20. století se narodil v Rusku jako Isaak Iudich Azimov, ale již o tři roky později se jeho rodiče přestěhovali do New Yorku, on sám se stal americkým občanem v roce 1928. Vystudoval chemii, a než se v roce 1958 stal spisovatelem z povolání, vyučoval deset let biochemii na Bostonské univerzitě. Dva výrazné proudy v Asimově rozsáhlém literárním díle představují povídky a romány pojednávající o robotech (proslulé jsou autorovy tři zákony robotiky) a cyklus próz o Nadaci, jehož základ tvoří trilogie – Nadace (1951), Nadace a Říše (1952), Druhá Nadace (1953) – oceněná později cenou Hugo za přínos žánru. Na nátlak vydavatele se Asimov k této sérii vrátil a rozšířil ji o další čtyři tituly. V 60. a 70. letech se na úkor své beletristické tvorby věnoval spíše literatuře faktu a psaní populárně naučných knih z oblasti astronomie, fyziky, historie, chemie, matematiky a biologie. Za román Ani sami bohové (1973), v němž se vyskytují autorem jinak spíše opomíjení mimozemšťané, získal prestižní ceny Hugo a Nebula. Dalším jeho dodnes oceňovaným dílem je Konec Věčnosti (1955), komplikovaný příběh o cestách časem a tajné organizaci, která ovlivňuje vývoj lidské civilizace tím, že neustále koriguje historii. Pod pseudonymem Paul French také napsal několik knih pro mládež, jejichž hrdinou je vesmírný dobrodruh Lucky Starr. Řada děl Isaaca Asimova se dočkala filmového zpracování, mezi nejznámější patří snímky Andrew – člen naší rodiny (1999) s Robinem Williamsem a Já, robot (2004) s Willem Smithem.