Kateřina Tučková, čtou T. Bebarová, M. Táborský a V. Cibulková : Žítkovské bohyně / Vyhnání Gerty Schnirch

Žítkovské bohyně:
Příběh žítkovských bohyní je skutečností inspirovaný příběh rodu žen, které byly obdařené výjimečnými schopnostmi – uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Proto jim místní říkali bohyně a šplhali za nimi do strmých svahů Bílých Karpat. Vyhledávali je po věky a jejich sláva se nesla daleko za hranice Moravy. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však kvůli nepříznivým životním okolnostem nemohla naučit, místo toho vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci 90. let 20. století objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele – její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských vědem, které v nejstarších dokumentech sahají až k čarodějnickým procesům, a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice… Vyprávění audioknihy se zhostila Tereza Bebarová; historické dokumenty, které ústřední hrdinka studuje, čte Miroslav Táborský.

Vyhnání Gerty Schnirch:
Byla rodilá Brňačka… než začalo být důležité, jestli má víc české nebo německé krve.
Příběh děvčete „dvojí krve“ začíná nevinně na hodinách kreslení s kamarádkou Janinkou a s příchodem nacismu potemňuje stejně jako postava násilnického otce, jemuž nástup fašismu vlije energii do žil. Neblahé následky nese Gerta ještě před koncem války, který je pro ni začátkem nového pekla. Uplatňování principu kolektivní viny na těch, kteří byli po ruce, se v sugestivním líčení pohořelického pochodu smrti, jímž vygradoval divoký odsun Němců z Brna, doslova zhmotňuje před očima. I přes hrůzné zážitky se však Gerta rozhodne Československo, jež považuje za svůj domov, neopustit. Dočasný azyl nachází ve vsi Perná pod Pálavskými vrchy, odkud ji nakonec vyžene násilná kolektivizace a noví usedlíci, kteří k nedávno nabyté půdě ani krajině nemají žádný vztah.

Čtou  Tereza Bebarová, Vilma Cibulková a Miroslav Táborský
Délka nahrávky 15 hodin 45 minut a 12 hodin 32 minut