Margaret Mitchellová, čte Martina Hudečková : Jih proti Severu I.

„Plantáže nejsou k ničemu, když žena nemá muže, kterého chce…“
Na jaře 1861 je šestnáctiletá Scarlett O’Harová svéhlavička k pohledání i na jižanské Floridě, jejíž mocipáni hledí na reformy Yankeeů s přezíravostí. Rozmazlená holka z plantáže Tara má vždy to, nač si ukáže – jen sečtělého Ashleyho ne, protože ten už dal slovo Melanii. Když ji mladík slušně odmítne, nepomůžou uražené Scarlett ani trucovité vdavky za jiného, ba ani její příkladná buldočí vytrvalost. Její potupě navíc nechtěně přihlížel chlapík ze stejného těsta: pro místní honoraci nepřijatelný solitér, drzoun a dobrodruh Rhett Butler, jehož dravčí metody by hrdinka ráda zkoumala víc. A tak jim osud vyjde zlomyslně vstříc. Vypukne válka Konfederace s Unií, od žen v krvácejícím zázemí se očekává tatáž odvaha jako od mužů v poli a oba paličáci si lezou do rány víc, než sami chtějí. Nejnápaditější milostná epopej americké literatury pod tlakem frontových událostí záhy přerůstá v román zrání, v němž dramatické peripetie Scarlettina vztahu k Rhettovi ukazují i způsob, jak se dá Jih léčit ze sebelásky. Z omamné sebelásky odsouzené k všeničící vichřici, aby se sobci konečně naučili milovat druhé nehledě na odlišnosti.

První polovina prózy, která byla odměněna Pulitzerovou cenou 1937 a je nejprodávanějším beletristickým dílem všech dob. V její filmové adaptaci (1939) se na plátně sváří Vivien Leighová s Clarkem Gablem. Snímek získal tehdy rekordních osm Oscarů.

Čte: Martina Hudečková
Délka nahrávky 27 hodin 34 minu, 3x CD mp3

Margaret Mitchell (* 1900 - † 1949)
„Už jako malá jsem o té válce věděla všechno. Zamlčovali mi pouze to, že Jih prohrál.“ Tak dcera právníka a sufražetky z floridské Atlanty vylíčila důvody, jež ji přiměly vstoupit na dráhu novinářky. Když se reportérka deníku The Atlanta
Journal, kde měla jako jedna z mála tehdejších Američanek na starosti nedělní sloupek, ocitla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, rozhodla se nemarnit čas poleháváním. Tak vznikla epopej Jih proti Severu (1936, č. poprvé 1938), která na pozadí krvavého střetu průlomově vykresluje spalující milostnou chemii mezi silně nesympatickými hrdiny. Drama Scarlett O’Harové a Rhetta Butlera získalo Pulitzerovu i Národní knižní cenu, roku 1939 bylo památně zfilmováno a dodnes je nejžádanější knihou po Bibli, čímž předčí i detektivky Agathy Christie. O výtěžek se spisovatelka se spoluobčany podělila: za války sponzorovala Červený kříž a hnutí za práva Afroameričanů. Zemřela však ještě v téže dekádě – vinou opilého řidiče při přecházení atlantské Broskvoňové ulice, o níž se její jediný román tak často zmiňuje. Z autorčina tragicky přervaného odkazu vyšla posléze už jen odložená juvenilie Lajsan (1916, posmrtně 1996), romantická novela zasazená na Havaj.