Petra Dvořáková, čte Veronika Lazorčáková : Julie mezi slovy

Maminka nebyla začarovaná vždycky. Dřív bývala nejbáječnější maminkou na světě…

Je to průšvih a nespravedlnost. Těmhle slovům desetiletá školačka Julie rozumí, zato ji pořád děsí, proč se její maminka-alkoholička po rodinném rozvratu odmítla stýkat s ní i s její sestřičkou. Z Prahy se tehdy obě dívky přestěhovaly do vesnice Horní Zhoř, kde se sžívají nejen s tátovou novou partnerkou a jejími syny, ale od základu budují i vztahy v malotřídce, tolik nepodobné velkoměstským poměrům. Julie už leccos kolem sebe chápe, nicméně smyslu pojmů exekuce, sex, handicap nebo sebezápor ještě musí přijít na kloub. Nemluvě o situacích, kdy ji dospělí k něčemu přísnými slovy nabádají, a přitom se sami chovají přesně naopak. Je to strašně začarované, a přece se v odzbrojujícím vnitřním monologu holčičí hrdinky najde místo i pro legraci a nezměrnou touhu po harmonii. Julie nehodlá být posledňák čili lúzr, protože už od života dostala druhou šanci a cennou radu: utíkej štěstí nejmíň půl cesty naproti!